Historjá
Festivála historjá
Skábmagovat lea máilmmi davimus eamiálbmogiid filbmafestivála. Festivála lágiduvvo jahkásaččat ođđajagimánu loahpas Anáris, 320km poláragierddu guovllus davás. Skábmagovat lea sámi ealligovaid váldolávdi ja eamiálbmogiid deaivvadanbáiki jahkásaččat. Festivála čalmmustahttá eamiálbmogiid máilmmi ja muitalanárbevieruid, maid hárve ovdanbuktojit váldoálbmoga medias.
Skábmagovaid ulbmil lea nannet eamiálbmogiid gaskasaš ovttasbarggu, oktiigullevašvuođa ja gulahallama. Filbma lea beaktileamos vuohki juogadit dieđuid, dovdduid, máilmmigovaid, jurddašanvugiid, hástalusaid ja kultuvrralaš govvádusaid.
Festivála filbmaprográmma vuolggasadji lea, ahte filmma geahčastat galgá ovddastit eamiálbmogiid. Prográmmas leat maiddái muhtun spiehkastagat, arkiivačájáhusat, maiguin mii háliidit ovdanbuktit historjjálaš perspektiivva mo eamiálbmogat leat ovdalis govviduvvon.
Smávva, vuollel duhát ássi Anár addá liekkus duogáža riikkaidgaskasaš dáhpáhussii. Márkanis ja dan lagas guovlluin hállojuvvojit njeallje giela, maiguin gili namma maiddái spiehkasta: anárašgillii Aanaar, nuortalašgillii Aanar, davvisámegillii Anár ja suomagillii Inari. Norgii ja Ruššii márkanis lea čuođi kilomehtera.
Festiválaguovllu birrasis gávdnojit kilomehtera mátkegaskkain guovddáš sámi kultuvrralaš ordnejeaddjit Sámediggi, Sámemusea Siida, Sámekulturguovddáš Sajos, Yle Sápmi, Sámi Duodji rs, Sámi oahpahusguovddáš SOGSAKK, Filbmaguovddáš Skábma, Sámemusihkkaguovddáš, Sámi arkiiva, Sámi girjerádju ja olu iešguđetlágan sámesearvvit ja -organisašuvnnat.
Skábmagovat lea ožžon Lappi leana dáiddabálkkašumi jagis 2007, dáidaga stáhtabálkkašumi 2012 ja Pohjola Osuuspankki Helmi-bálkkašumi 2018.
Festivála suodjaleaddjin leat leamaš dásseválddi presideanttaid guoimmit, professor Pentti Arajärvi ja roavvá Jenni Haukio.
